Spirit of 69
Ano, zatímco hippies si z roku 69 vzpomínají jenom na to léto, skinheads v něm vidí ducha. Situace na ulicích, v klubech i na tribunách byla v té době jasná. Na prvním místě se bily lokální gangy, na druhém spolu všichni tančili a na třetím probíhaly bitky podle fanouškovského klíče. Ale skinheads, subkultura vzešlá z chudých mladých lidí, nebojovali jen mezi sebou a jenom na fotbale. Skins měli i společné nepřátele. Dlouhovlasé špinavce hipíky, kterým vytýkali pokrytectví (bouří se, dokud jim tatínek nenajde pěkné teplé místo v kanceláři, napsal George Marshall) a potom Pákistánce. Byla to dost paradoxní situace, smíšené gangy černých a bílých bojovaly proti lidem, kteří jim brali práci a bydlení. Ale ani v téhle době byste skinheads nemohli s čistým svědomím označit za rasisty. I když se paki-bushing (mlácení Pákistánců) ani zdaleka netýkalo celé scény, jsou právě tady základy dnešního vnímání skinheads. Nebo spíš jejich xenofobie.
Na začátku sedmdesátých let se něco stalo i s hudbou. Klasické reggae zabývající se rastafariánstvím a vysněnou zemí pro všechny černé už bílé Anglány přestávalo bavit. A tak nastoupilo skinhead reggae. Na jeho počátku stály coververze klasických jamajských hitů s pozměněnými texty, které vycházely na labelu Trojan. A pak jsou tu bootboys, které už nezajímá nic jiného, než fotbal. Už se ani nehlásí ke skinheads- staly se z nich precizně organizované skupinky násilnických hooligans.
V roce 71, přichází Stanley Kubrick s Mechanickým pomerančem. A protože do adaptace Burgessova románu zakomponoval i tehdejší stav londýnských ulic, stal se jeho film mezi skinheads kultem. Jeho fanoušci se začali oblékat jako Alex- bílé sáčko, buřinka, typicky zmalované oko. To se nakonec stává i motivem pro nášivky, placky a další věci. Zděšený režisér raději na veškeré projekce filmu uvalil embargo. Přesto v polovině sedmdesátých let zájem mladých Angličanů o skinheads pomalu upadá. Ale duch devětašedeátého pro tradiční skinheady zůstává jednou z nejdůležitějších věcí vůbec. Zlatým věkem skinheads, ze kterého zbyly jenom vzpomínky. Jak napsal George Marshall: Všechny dobré věci dojdou dříve nebo později ke svému konci a kult skinheads zvolna začínal zpívat svou labutí píseň. Ale v těch starých psech zůstal ještě život. Nezbavili se nás tak snadno. Boty a kšandy jsou možná pryč, ale duch devětašedesátého žije dál.
skinheads položili základ dnešním ultrapravicovým hnutím, což je jasný přínos pro dnešek!!! White power!!!